Moje maminka není dementní ani bezmocná stařenka, ale paní se záviděníhodným množstvím životní energie. Každý týden chodí plavat a cvičit do Sokola, cestuje, chodí do knihovny, má své kámošky, úžasně vaří a peče. Každý knedlík a buchta, kterými nás obdarovává, dokazuje, že ji život očividně baví.
K největším požitkům, které si dopřává, patří výhry a dárky, které na křídlech štěstěny přilétají do poštovní schránky nebo do telefonního sluchátka. Tak už „vyhrála“ a těžce zaplatila několik ovčích dek, sad nerezových hrnců, pečících pánví, smrdutých parfémů, snad litry oleje ze žraločích ploutví a další věci, o kterých nevím. Tvrdí, že nakupuje pro mne, svou dceru a pro své dvě vnučky. Nepomáhají všechna průběžná varování, kalkulace, přesvědčování, vysvětlování podvodných principů, ani novinové články.
Poslední letošní novinkou se stalo klubové cestování se „švýcarskou cestovkou“ RTS Switzerland. Maminka „vyhrála“ 5 000 korun a navíc zápisné do klubu. To vše poté, co si doplatí pouhých 5 300 korun: bude odměněna výletem na čtyři dny do Salzburgu na sponzorský oběd. S ubytováním v chatkách v lese 20 km od města, bez jídla, ale zato s možností dokoupit si tři výlety, každý za 119 euro. Přes zrazování celé rodiny zaplatila čtvrt roku dopředu celou sumu společnosti bez adresy a telefonu.
Teď se na zážitky s klubovou cestovkou náhodně zeptala kamarádky ze Sokola, která už v Rakousku byla. Zviklalo ji to. Zkusily jsme spolu napsat firmě Beck, která podle smlouvy zájezd pořádá, že odstupuje od (těžce vypověditelné) smlouvy a žádá o vrácení peněz. To se samozřejmě nikdy nestane, více než polovička jejího měsíčního důchodu je ztracena. Bohužel jsem si jista, že mamku příští měsíc opět další firma „vylosuje“ a ona si radostně půjde vyzvednout další „dárky“, které vyhrála a v bytě se budou hromadit nové „sponzorské“ nezbytnosti. I kdyby si na ně měla půjčit.
Během příští zimy si maminka zase nebude topit (když se obleče, je vlastně teplo), ani svítit (z ulice jde světla dost) a to proto, že bude šetřit na další letní dovolenou, nepochybně ji vyhraje od Becka.
Už nemám, co bych k tomu řekla. Šmejdi jsou těžce pochopitelný a popsatelný fenomén. Osobní rodinná zkušenost je pro mne nekonečně smutná a frustrující. Ani pan učitel Zelí z povídky Šimka a Grossmanna, když šel s dětmi na výlet do zoo, nechtěl slevu zadarmo. Smála jsem se tomu, ale smích mě přešel.