Reklama
 
Blog | Alice Frišaufová

Zpráva nedomrlé turistky

Naivní turistka zatoužila po klidné dovolené u moře. Bez internetu, Šlachty, Babiše, Chovance a těch druhých. ,,Tunisko! Země, kam se po teroristických útocích nejezdí. A pomůžu jejich ekonomice. Bude tam klid, pláž a pohoda!“, řekla si, zabalila plavky, sukni, deset triček, tři tlusté knihy a šla do cestovky. Nedotčená zkušenostmi si poprvé v životě koupila last moment all inclusive zájezd do plážového rezortu.
Neobsazeným spícím hotelem Diana Beach proklouzla na prázdnou pláž. Ráno. Ticho. Ptáci. Vlny a teplé moře! Konečně ráj! Vybalancovala posez na lehátku s nebepečnou prasklinou přesně v polovině sedací plochy, uhladila první stránku první knihy a …. tlaková vlna z vyhuleného repruduktoru ji srazila do písku. Tandem Alla Pugačeva, Whitney Houston a Shakira. „Hrůza se mi dívá přímo do očí“ zdůrazňoval Thriller Michaela Jacksona. Pláží proběhl šílenec oblečený do ruské vlajky. Hlava s účesem a la ještěr nelidsky ječela „rossija“. Mladí muži v tričkouniformách Animation Team instalovali na palmy velmocenské znaky.
Nejistá turistka spěchala k recepci, aby se dozvěděla, že Tunisko není čerstvě zabrané, ale hotel slaví. Ruský národní den. Zkusila zalehnout u bazénu. Se zelenými plastovými ucpávkami uší, které si vzala jako ochranu proti silnému mořskému větru. Smutný osud mladého (sovětského?) muže, který nelákavě ječel, aby jeho milá neplakala, protože se vrátí živý, nervózní turistku přiměl uvažovat z která okupační války asi: ,, Z Čech, Afghanistanu, Čečny, Gruzie, Krymu nebo Ukrajiny? “
Další nářez turistku čekal v jídelně proměněné na fotoateliér. Nelibě oplavkovaní hosté se nenasytně obklopovali přeplněnými talíři, vyrovnávali je do kompozic a vzájemně na sebe blikali smartphony. ,, V Rusku je teda opravdu polítováníhodná bída. Sedm  talířů s monotónním dušeným masem a pět sklenic vína na dvojici! To do sebe nenarvou“, pomyslela si nedůvěřivá turistka, ale mýlila se.
Ve 20.30 vypuklo nečekané peklo. Diskotéka pod okny. Opět Alla Pugačeva. V závěsu Loca Toca a Ja němogu tak žiť.  Nezkušená turistka se nedokonale oblečena vyřítila z pokoje prosit o únosnou popruskou hladinu. Rázová vlna „Ra Ra Rasputin, lover od the russian queen“  ji srazila ze schodů. Přímo mezi jednadvacet zombie v transu zaražených do plastových židlí, zmožených nekompromisně dodržovaným pitným režimem, oči upřené na prázdné taneční pódium s  vlajkami. Ostatní hoteloví hosté leželi v postelích a modlili se, aby zkratovaly reproduktory, DJ dostal průjem, zamotal se do vlajky a uhynul.
Za třicet nekonečných songů se ozvali Beatles a Back in the USSR. Píseň zarámovala střelba neznámého původu.  Po půlnoci se nemohoucí turistka odhodlaně vyplížila k recepci dunící repete Rasputinem. Sloužící Tunisan ji se širokým úsměvem uklidňoval: ,,Ne, madam. Ne teroristi. Ne hrozný. To ruský den. Animation!“
Nenadšená turistka po sedmi dnech uječeného odpočinku nyní setrvává v tichém resortu Karlín. Užívá si hladivý rachot vlaků a ševelící šepot stavby pod okny. Nehodlá vycestovat z vlasti.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama